str. 161 | str. 162 | str. 163 | str. 164 | str. 165
► 1. Máte rádi obložené chlebíčky? Co na nich nejčastěji je? Jaké vám chutnají nejvíc a jaké nejmíň?
► 2. Odpovězte na otázky:
- Kdy Češi kupují nebo dělají obložené chlebíčky?
když slaví narozeniny, na firemní party, na Silvestra, když mají chuť na něco malého - Kde si můžeme koupit chlebíček?
v supermarketu, v lahůdkách, v bufetu, v cukrárně, v divadle - Proč jsou chlebíčky tak oblíbené?
jsou dobré, dobře vypadají, nejsou moc drahé, je jich hodně druhů; můžeme si udělat, jaký chceme
► 3. Přečtěte si text o historii chlebíčků:
Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu na počátku 20. století pražský lahůdkář Jan Paukert (lahůdkářství Jan Paukert fungovalo až do února 2015) na popud rodinného přítele, malíře Jana rytíře Skramlíka, kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky; s chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem byl spokojen, stejně jako zákazníci lahůdkářství, kde se tyto výrobky brzy začaly prodávat. Původní velikost byla o něco menší než dnes („tak na dvě tři kousnutí“), během dvou následujících let se pak osvědčil rozměr větší; v této podobě získaly oblibu a dělají se dodnes.
► 4. Přečtěte si toto varování:
David varuje!
Nenazývejte chlebíčky бутерброд! Nikdy! Бутерброд je slovo převzaté z němčiny (Butterbrot) a znamená prachobyčejný chleba s máslem. Ano, na chleba s máslem si můžete dát třeba šunku, salám, sýr, rajčata, okurky atd., ale pořád to bude jenom chleba s máslem (a s něčím).
Chlebíček je ale úplně něco jiného. Děláme ho ze speciálního pečiva, kterému říkáme veka (chlebíčková veka). Můžeme ji koupit v celku nebo i krájenou. Na chlebíček nikdy nedáváme máslo (německy Butter)! Na chlebíček dáváme nejdřív nějaký salát (obvykle s majonézou), například bramborový, vlašský nebo pochoutkový. Na salát potom dáváme různé dobroty, jako například vařené vejce, šunku, plátkový sýr, nakrájené rajče či okurku nebo cokoli nás napadne. Ale pozor! Tyto dobroty na chlebíček nedáváme jen tak, bez ladu a skladu. Těmito dobrotami chlebíček zdobíme! Chlebíček musí být nejenom dobrý, ale i krásný! Správný chlebíček se zdobí do výšky!
Chlebíček zkrátka není žádný бутерброд. Stejně jako boršč není žádná „červená polívka z řepy“ .
To si pamatujte!
► 6. Petr bude mít narozeniny. Eva kupuje jídlo a pití na oslavu. Co kupuje? Jaké chlebíčky chce asi dělat? Poslouchejte audio CD2: 41.
Míry a váhy
- kilogram – běžně říkáme kilo
- čtvrt kila (= 250 g), půl kila, tři čtvrtě kila (= 750 g)
- kilo (= 1 kg) | dvě/tři/čtyři kila | pět/šest/sedm… kilo
- dekagram – běžně říkáme deka
- deset deka (= 100 g), patnáct deka (= 150 g), třicet deka (= 300 g)
- V běžné konverzaci i při nákupech používáme deka. Gramy používáme většinou jen v písemné formě, například v receptech, kde můžete vidět 200 g nebo 20 dkg.
- Jestli jste zvyklí mluvit o gramech, nezapomeňte, že říkáme dvě stě gramů. Pokud řeknete například
dvisti hram, možná vám nebudou Češi rozumět!
- decilitr – běžně říkáme deci
- dvě/tři deci džusu (= 200/300 ml), džus do dvojky (200 ml) / do trojky (300 ml)
- v restauraci v jídelním lístku uvidíte 0,2 l nebo 2 dcl (= 200 ml)
- Tekutiny u nás nikdy neměříme na gramy, ale na litry/decilitry/mililitry!
100 hram vodky
- víno – v restauraci si můžete dát:
- dvě deci / dvojku (rozlévaného) vína (= 0,2 l = 200 ml)
- sedmičku vína (= celou lahev 0,7 l)
- pivo – v restauraci si většinou můžete dát:
- pivo (velké pivo), tj. 0,5 l (= 500 ml)
- malé pivo, tj. 0,3 l (= 300 ml)
- sklenice na pivo se obvykle nazývá půllitr (čteme jednoduše pulitr)
- tvrdý alkohol, „kořalka“ (např. vodka, fernet, rum, becherovka, slivovice atd.)
- Když si v restauraci objednáte např. vodku, dostanete obvykle 0,05 l (někdy 0,04 l) vodky.
- Můžete si dát také např. malou vodku, pak dostanete 0,02 l (nebo 0,025 l) vodky.
- Skleničku tvrdého alkoholu nazýváme obvykle panák, frťan nebo štamprle.
Například: Dáme si panáka? Pojď na frťana. Zvu tě na štamprli.
(Všimněte si, že slova panák a frťan používáme v rodu mužském životném.)
► Pracujte ve dvojicích. Čekáte malou návštěvu (2-3 lidi). Chcete jim udělat nějaké pohoštění.
- Domluvte se, jaké pohoštění připravíte (jeden druh).
- Napište si, kolik čeho budete potřebovat (koupit).
- Potom řeknete ostatním ve třídě, co jste si napsali.
- Ostatní budou hádat, jaké pohoštění chcete dělat.
► Představte si, že máte oslavu v restauraci.
- Co si dáte k pití?
- Na co ostatní pozvete?
str. 163 (zkráceně)
str. 164 (alternativně)
Vaříme
► Co používáme, když vaříme? Co můžeme vařit, péct, smažit, grilovat, krájet… ?
► Jak se dělá boršč? Jak se dělají varenyky? (Pozor! Netykáme!)
str. 165, 166, 167
Počítáme
| Je tu Byl tu Pracuje tu Dělal to | jeden | člověk. stroj. chlapec. | kdo/co jednotné č. |
| Jsou tu Byli tu Pracujou tam Dělali to | dva tři čtyři | lidi. stroje. chlapci. | kdo/co množné č. |
| Je tu Bylo tu Pracuje tu Dělalo to (*) | pět šest (a více) hodně málo | lidí. strojů. chlapců. | koho/čeho množné č. (*) sloveso ve tvaru „ono“ |
► Cvičení na počítání najdete zde.