Lekce 01 – Seznamujeme se – česky s Davidem

str. 7 | str. 8 | str. 9 | str. 10 | str. 11 | str. 12 | str. 13 | str. 14 | str. 15 | cvičení

str. 8

Text máte v učebnici na straně 8.
Text s doplňováním najdete zde. Můžete si také naskenovat tento kód:

Pamatujte:
baví mě něco = rád to dělám
bavíme se o něčem = mluvíme o něčem

str. 9

str. 10

česky	українською	по-русски
podstatné jméno	іменник	существительное
přídavné jméno	прикметник	прилагательное
zájmeno	займенник	местоимение
číslovka	числівник	числительное
sloveso	дієслово	глагол
příslovce	прислівник	наречие
předložka	прийменник	предлог
spojka	сполучник	союз
částice	частка	частицa
citoslovce	вигук	междометие

Pády | відмінки

pád: Kdo? Co? (називний, nominativ) | To je kdo, co?
pád: Koho? Čeho? (родовий, genitiv) | Bez koho, bez čeho?
pád: Komu? Čemu? (давальний, dativ) | Ke komu, k čemu?
pád: Koho? Co? (знахідний, akuzativ) | Vidím koho, co?
pád: Oslovujeme, voláme (кличний, vokativ) | Milý…
pád: Kom? Čem? (місцевий, lokál) | O kom, o čem?
pád: Kým? Čím? (орудний, instrumentál) | S kým, s čím?

Deklinační skupiny najdete zde na stránce Skupiny skloňování.

On-line cvičení na rod podstatných jmen najdete zde.

str. 11

► 7.1. V těchto větách jsou také chyby! Jak to má být správně?

Tímto tramvajem nemůžeme jet. touto tramvají
Na stropě visí skleněná lustra. skleněný lustr
Jaká bude programa našeho kurzu? jaký program
Máte krásný historický centr. krásné centrum
Nemám rád mléčný čokolád. mléčnou čokoládu
Ten majonéz je zkažený. ta majonéza je zkažená

U domu je velký garáž. velká garáž
Ta téma je moc zajímavá. to téma je zajímavé
Je tady nějaký muzej? nějaké muzeum
U moře je krásný písečný pláž. krásná písečná pláž
Studoval na pedagogickém univerzitetu. pedagogické univerzitě
Vidíte v tom nějakou problému? nějaký problém

Více o různých rodech v češtině a ukrajinštině/ruštině najdete zde.

Příklady:

Infinitiv: pracovat
Budoucí čas: budu pracovat
Přítomný čas: pracuju
Minulý čas: pracoval jsem

Podmiňovací způsob: pracoval bych
Rozkazovací způsob: pracuj!
Nedokonavý vid: dělat
Dokonavý vid: udělat
Zvratná slovesa: dívat se, hrát si

Více o se, si najdete také zde.

On-line cvičení na vzory sloves zde.

str. 12

Zajímavost:

V češtině máme knižní varianty slov někdo a něco – kdosi a cosi.

Skloňujeme jejich ohebnou část:

Je tu kdosi/cosi.
Mám to od kohosi/čehosi.
Jdu ke komusi/čemusi.
Vidím kohosi/cosi.
—
Mluvil o komsi/čemsi.
Přišel s kýmsi/čímsi.

Jiná zajímavost

V češtině máme slova kdokoli a cokoli. Mají ale jiný význam, než byste čekali:
kdokoli, cokoli = будь-хто, будь-що (ukr.) / кто угодно, что угодно (rus.)

I u těchto slov skloňujeme část kdo a co, například:
Může se stát cokoli. Mám ho ráda víc než kohokoli jiného. Nemůžeme tu práci dát komukoli. Nebudu to dělat s kýmkoli. Řekněte mi, s čímkoli budete potřebovat pomoct. Čemukoli nerozumíte, zeptejte se. Můžeme mluvit o komkoli / čemkoli.

Ještě jedna zajímavost

V češtině máme slova:
kdovíco/kdovíkdo | bůhvíco/bůhvíkdo | čertvíco/čertvíkdo

Skloňujeme opět poslední část slova -co / -kdo:
Uvěřil kdovíčemu. Bůhvíkoho viděl. Čertvíco viděl.

str. 13

str. 14

► 4. Poslouchejte a čtěte následující text (ne ten v učebnici). Do textu se vloudily chyby. Najděte je!

Příběh Umidy Nazarxon

Audio CD1: 04

Jmenuju se Umida Nazarxon. Jsem z Uzbekistánu, z Taškentu. Porodila jsem se 20. května 1987. Vystudovala jsem střední zdravotnickou školku a moje povolání je hubená laborantka. Práce mě bavila, ale vydělávala jsem za hodinu jen 45 dolarů, to je asi 800 korun. Stačilo to jen na základní potraviny a popravu po městě. To nebylo k životu.

Rozhodla jsem se odejít do České republiky, protože tady byla šance lenošit. Moje teta už rok pracovala v Praze jako uklízečka, i když je vybudovaná ekonomka. Pak nějak zařídila vízum, pracovní dovolení a povolení k pobytu i pro mě. Svoje poklady jsem nikdy neviděla a ani nevím, jestli jsem pracovala pořádně.

Po příjezdu do Česka jsem začala pracovat v jednom hotelu v předsíni. Můj zaměstnavatel mě nutil pracovat 12 hodin denně za 45 korun na hodinu. Rozhodla jsem se, že takhle mýt nechci. Chtěla jsem dělat práci, na kterou mám hledání, a kvůli tomu jsem potřebovala mozek. Známý mi na internetu zjistil, že existují neziskové organizace, a ty učí kurzy čínštiny pro cizince. Začala jsem tam chodit dvakrát týdně. Chtěla jsem pracovat jako kolaborantka, a tak jsem musela udělat zkoušky v čínštině na odborné zdravotnické střední školce. Teď si můžu hledat lepší zaměstnání. Už jsem si podala žádost o trvalý chobot a začala jsem si platit zdravotní polepšení. Kamarádi mého čínského přítele se mě často ptají, proč tady chci zůstat, a já jim tykám – kdybyste věděli, jak se myje jinde, tak byste se zeptali.

Slovní zásobu na úřední formulář si můžete procvičit ve cvičení on-line zde.

str. 15

Cvičení z pracovního sešitu:

Zobrazení: 129

Lekce 01 – Seznamujeme se