Předložky pro, na, za – cvičení
Které věty jsou správně? Chybné věty opravte. Prohlédnout | Подивитись
Které věty jsou správně? Chybné věty opravte. Prohlédnout | Подивитись
Slovo všechno používáme samostatně. Je v jednotném čísle. Označuje celou skupinu (převážně) věcí. Prohlédnout | Подивитись
Československá republika vznikla 28. 10. 1918. Sovětská vojska napadla Československo 21. 8. 1968. Prohlédnout | Подивитись
Co si pamatujete o Evině rodině? Obrázek k lekci 4 (Česky krok za krokem 1) Prohlédnout | Подивитись
Co říkají lidé na obrázku? Obrázek k procvičení Lekce 3, str. 3
Prohlédnout | Подивитись
hodně – víc – nejvíc; málo – míň – nejmíň; dobře – líp – nejlíp; špatně – hůř – nejhůř Prohlédnout | Подивитись
V běžném mluveném jazyce si Češi často jazyk dělají jednodušším. To vám může pomoct – naučte se nejprve nespisovné tvary, a až to budete potřebovat, můžete se naučit spisovné tvary. Například: Množné číslo spisovně nespisovně velké domy, velcí chlapci, velké dívky, velká města velký domy, kluci, holky, města chytré telefony,… Prohlédnout | Подивитись
Každý kahoot může hrát jenom 10 lidí. Proto jich vám dávám několik. Můžete tedy hrát i víckrát. Kahoot 1 Kahoot 2 Kahoot 3 Kahoot 4 Kahoot 5 Kahoot 6 Vpravo nahoře (po otevření aplikace) máte symbol zeměkoule (glóbus), kde si můžete změnit jazyk na українська:
vždyť Nepospíchej, vždyť (přece) máme dost času. Nemluv tak nahlas, vždyť jsi v kostele. On není v práci? Vždyť tady má tašku! Vždyť jsem věděl, že to dopadne špatně! Ty si to nepamatuješ? Vždyť jsem ti to říkala několikrát! poznámka: V nespisovné češtině můžete slyšet i varianty dyť nebo dyk.
Co dělají děti na obrázku? Proč to dělají? Co dělaly před tím? Děláš to taky? Prohlédnout | Подивитись
To jste ještě neviděli, tolik drobků na posteli! A co je to pod postelí? Tam je prostě chlívek celý! Ukliď to, a potom směle jdi si lehnout do postele! Gramatická tabulka zde.
Bylo dvanáct hodin. Byly dvě hodiny. Bylo tam pět lidí. Byli tam dva pánové… Prohlédnout | Подивитись
Slova ženského rodu (Pozor: Toto se netýká slov ženského rodu končících na -a a na -ost! Doplňte všechna tato slova do tabulky: koho, čeho kým, čím kom, čem vedleudobez televizeskříně… podnadpředza židlípostelí… naov policipánvi… Malá pomůcka: Krátká básnička jako pomůcka zde. Co kde doma nebo v práci máte? Říkejte a… Prohlédnout | Подивитись
Porovnávejte. Například: Já jsem vysoká. Ale můj tatínek je vyšší. Můj bratr je menší. Nejmenší je moje neteř. Prohlédnout | Подивитись
Maminka hodně vaří. Maminka ráda vaří. Často hraju hry. Moc rád hraju hry. Prohlédnout | Подивитись
Některé tvary zájmena „oni“ dělají potíže.
2. pád (genitiv, родовий – koho, čeho): jich/nich
4. pád (akuzativ, знахідний – koho, co): je/ně
Bohužel v ukrajinštině i v ruštině je v obou pádech stejný tvar (їх/их). Prohlédnout | Подивитись
Imperativ, rozkazovací způsob (наказовий спосіб) Rozkazovací způsob tvoříme od 3. osoby množného čísla (oni): Když slovo končí na -d, -t, -n: Když máme dvě souhlásky: Slova na -á (dělat, dělám): Nepravidelné tvary: vyzkoušejte si to na cvičení zde
Záporná (negativní) věta má v češtině stejnou strukturu jako kladná (pozitivní). Co u vás doma není? Co doma nemáte?Co není v ledničce? Co nemáte v ledničce?
Dativ (3. pád, давальний), koncovky, slovesa, předložky Prohlédnout | Подивитись
krajina | nížina | údolí | oceán | moře | jezero | rybník | přehrada | řeka | potok | pramen | studánka | zatopený lom ostrov | poloostrov | zátoka | hora | kopec | hory | vrchol | skála | sopka (jet z kopce = jet dolů; jít… Prohlédnout | Подивитись
(Kliknutím na prezentaci zobrazíte další snímek)
Které šaty si mám vzít? – Ty zelené.
Jaké šaty si mám vzít? – Nějaké jednoduché. Prohlédnout | Подивитись
V češtině, v ukrajinštině a v ruštině máme mnoho stejných předložek. Strašné je, že v každém jazyce mají někdy jiný význam nebo jiné použití! Musíme si v tom udělat pořádek… o (téma) o kom, o čem (lokál, місцевий) Pohádka o KoblížkoviKniha o historiiFilm o Emilu ZátopkoviMluvili jsme o tobě.Už o… Prohlédnout | Подивитись
Co znamenají tato slova? šikovný | protivný | milý | líný | pracovitý | příjemný | nepříjemný | sympatický | zdvořilý | nezdvořilý Znáte někoho, kdo je takový? Proč si to myslíte? Vlevo jsou slova cizího původu (mezinárodní), vpravo jsou slova česká. Která mají stejný nebo podobný význam? -ní, nebo… Prohlédnout | Подивитись
Je pravda, že čeština a ukrajinština jsou si podobné. Jsou ale slova, která Ukrajinci rádi používají, ale Češi jim vůbec nerozumí!
Tady je malý seznam slov, která nikdy neříkejte, protože jim nikdo nebude rozumět: Prohlédnout | Подивитись
Co je to? Místo, kudy jdeme do domu nebo do obchodu. Místo, kudy jdeme ven z domu nebo z obchodu. Prohlédnout | Подивитись
Cvičení na zájmena – dlouhé a krátké tvary (ti-tobě, ho-jeho atd.), „jich“ vs. „je“ Prohlédnout | Подивитись
Ukrajinská spojka „i“ je v češtině vždycky „a“. Česká spojka „a“ se nikdy nepoužívá jako „ale“. Ale je prostě ale. Prohlédnout | Подивитись
Nevím, jak to říct česky. Jak se to řekne česky? Řekli jsme si všechno. Prohlédnout | Подивитись
v kom/čem, na kom/čem, u koho/čeho Prohlédnout | Подивитись
y ≠ yu ≠ uy = uu = ycz | ua Z UkrajinyЗ Українu
Čeho je kolik… Genitiv plurálu. Prohlédnout | Подивитись
Rozdíl mezi dokud a pokud Prohlédnout | Подивитись
Hodně, moc, velmi, mnoho Prohlédnout | Подивитись
hodný, líný, zapomnětlivý, smutný, pracovitý, protivný… Prohlédnout | Подивитись
Co všechno můžeme vidět ve městě? Co se ve městě děje?
Prohlédnout | Подивитись
do školy, ve škole, ze školy / do Prahy, v Praze, z Prahy / k doktorovi, u doktora, od doktora… Prohlédnout | Подивитись
Jak se máš? Co je nového? Co vaše noha? Prohlédnout | Подивитись
Jedna karta, dvě karty, hodně karet; jeden tygr, dva tygři, pět tygrů… Prohlédnout | Подивитись
Mluvím česky, studuju češtinu, umím anglicky, je to v angličtině… Prohlédnout | Подивитись
Velikonoce v českých zemích – jaké zvyky máme, co o Velikonocích děláme. Prohlédnout | Подивитись
Polévky: česneková, koprová, rajská, bramborová, gulášová… Prohlédnout | Подивитись
Kde jsi? Jak se k tobě dostanu? Kudy mám jít? Prohlédnout | Подивитись
Karty se nejdřív zamíchají, pak se rozdají. Nějaké karty pak máme v ruce, ostatní jsou na stole – to je balíček nebo pakl. Prohlédnout | Подивитись
Lék pro syna, jít pro dceru do školky, za sto korun, třikrát za den, léky na bolest… Prohlédnout | Подивитись
Dvacátého prvního března tisíc devět set osmdesát sedm Prohlédnout | Подивитись
Názvy nejdůležitějších povolání Prohlédnout | Подивитись
Student: Bude dělat domácí úkoly. Až udělá úkoly, bude hrát hry na počítači. Prohlédnout | Подивитись