Skupiny skloňování

rod mužský životný | rod mužský neživotný | rod ženský | rod střední

Poznámka:
V učebnici Česky krok za krokem jsou následující skupiny označovány jako:
I. deklinační skupina | II. deklinační skupina | III. deklinační skupina

1. skupina (tvrdá) – slova zakončená na:

• písmeno bez háčku (doktor, manžel, zedník…)
• písmeno bez háčku (obchod, vlak, autobus…)
• -a (škola, kamarádka, sestra…)
• -o (kino, auto, město…)

2. skupina (měkká) – slova zakončená na:

• písmeno s háčkem, -c, -ce, -j, -tel (lékař, otec, učitel, důchodce)
• písmeno s háčkem, -c, -j, -tel (počítač, kopec, pokoj…)
• písmeno s háčkem nebo -e (kancelář, práce, Julie…)
• -iště, -ce, -be (parkoviště, ovoce, nebe…)

3. skupina (speciální) – slova zakončená na:

• -a (kolega, táta, strejda…)
• -st (místnost, radost, nezávislost…)
• -í (nádraží, náměstí, stavení…)
• -e, -ě (děvče, kotě, štěně, mládě, kuře…)

---

Základní (zjednodušené) skloňování v jednotném čísle:

1. (tvrdá)	2. (měkká)	3. (speciální)
doktor, bez doktora, dám to doktorovi, mám doktora, doktore!/Marku!, mluvím o doktorovi, s doktorem	lékař, bez lékaře, dám to lékaři, mám lékaře, Lukáši!/chlapče!, k lékaři, s lékařem	táta, bez táty, dám to tátovi, mám tátu, táto!, k tátovi, s tátou
obchod, do obchodu / do lesa, jdu k obchodu, znám obchod, —, jsem v obchodě, jsem před obchodem	počítač, bez počítače, věřím počítači, mám počítač, —, jdu k počítači, s počítačem	—
škola, do školy, jdu ke škole, znám školu, Jano!, ve škole, se školou	kancelář/práce, do kanceláře, ke kanceláři, Julie!, o kanceláři, s kanceláří	místnost, do místnosti, k místnosti, Výsosti!, o místnosti, s místností
auto, do auta, k autu, mám auto, —, v autě, s autem	parkoviště, bez parkoviště, jdu k parkovišti, hledám parkoviště, —, na parkovišti, s parkovištěm	nádraží, bez nádraží, jdu k nádraží, hledám nádraží, —, na nádraží, s nádražím
		děvče, bez děvčete, jdu k děvčeti, hledám děvče, Milé děvče!, mluvím o děvčeti, chodím s děvčetem (stejně se skloňují slova pro mláďata a mnoho dalších)

Vzory skloňování

Češi se učí následující vzory skloňování podstatných jmen:

pán, hrad (les), muž, stroj, předseda, soudce
žena, růže, píseň, kost
město, moře, kuře, stavení

Aby se vám to lépe pamatovalo, změnil jsem některé vzory slovy, která jsou vám bližší.

číslo jednotné	1. sk. pán	1. sk. hrad	1. sk. les	2. sk. muž	2. sk. stroj	2. sk. soudce	3. sk. předseda
1. Kdo? Co?	doktor	obchod	les	muž	počítač	důchodce	kolega
2. Koho? Čeho?	bez doktora	z obchodu	z lesa	od muže	z počítače	od důchodce	od kolegy
3. Komu? Čemu?	dám to doktorovi (doktoru Horákovi)	jdu k obchodu	jdu k lesu	dám to muži	k počítači	k důchodci	ke kolegovi
4. Koho? Co?	mám doktora	vidím obchod	vidím les	vidím muže	vidím počítač	vidím důchodce	vidím kolegu
5. Oslovujeme	doktore! Marku!	národe!	světe!	muži! chlapče!	počítači!	důchodce!	kolego!
6. (O/V) kom? čem?	o doktorovi (o doktoru Horákovi)	o obchodu v obchodě	v lese	řeknu to muži	v počítači	o důchodci	o kolegovi
7. (S) kým? čím?	s doktorem	s obchodem	s lesem	s mužem	s počítačem	s důchodcem	s kolegou

číslo množné	1. sk. pán	1. sk. hrad	1. sk. les	2. sk. muž	2. sk. stroj	2. sk. soudce	3. sk. předseda
1. Kdo? Co?	doktoři pánové	obchody	lesy	muži učitelé	počítače	důchodci	kolegové
2. Koho? Čeho?	bez doktorů	z obchodů	z lesů	od mužů	z počítačů	od důchodců	od kolegů
3. Komu? Čemu?	dám to doktorům	jdu k obchodům	jdu k lesům	dám to mužům	k počítačům	k důchodcům	ke kolegům
4. Koho? Co?	mám doktory	vidím obchody	vidím lesy	vidím muže	vidím počítače	vidím důchodce	vidím kolegy
5. Oslovujeme	doktoři! pánové!	národy!	lesy!	muži! kluci!	počítače!	důchodci!	kolegové!
6. (O/V) kom? čem?	o doktorech	o obchodech	o lesech o lesích	o mužích	o počítačích	o důchodcích	o kolegách o kolezích o artistech
7. (S) kým? čím?	s doktory	s obchody	s lesy	s muži	s počítači	s důchodci	s kolegy

číslo jednotné	1. sk. žena/manželka	2. sk. růže	2. sk. píseň	3. sk. kost
1. Kdo? Co?	žena	práce	píseň	radost
2. Koho? Čeho?	bez ženy	do práce	bez písně	bez radosti
3. Komu? Čemu?	dám to ženě dám to manželce	kvůli práci	kvůli písni	díky radosti
4. Koho? Co?	vidím ženu	mám práci	znám píseň	mám radost
5. Oslovujeme	ženo!	kolegyně!	jabloni!	Výsosti!
6. (O/V) kom? čem?	o ženě o manželce	v práci	v písni	o radosti
7. (S) kým? čím?	se ženou	s prací	s písní	s radostí

číslo množné	1. sk. žena	2. sk. růže	2. sk. píseň	3. sk. kost
1. Kdo? Co?	ženy	kolegyně	písně	radosti
2. Koho? Čeho?	bez žen	bez kolegyní	bez písní	bez radostí
3. Komu? Čemu?	dám to ženám	dám to kolegyním	kvůli písním	díky radostem
4. Koho? Co?	vidím ženy	znám kolegyně	znám písně	máme kosti
5. Oslovujeme	ženy!	kolegyně!	jabloně!	Výsosti!
6. (O/V) kom? čem?	o ženách	o kolegyních	v písních	o radostech
7. (S) kým? čím?	se ženami	s kolegyněmi	s písněmi	s radostmi

číslo jednotné	1. sk. město	2. sk. moře	3. sk. kuře	3. sk. stavení
1. Kdo? Co?	auto	moře	kuře	náměstí
2. Koho? Čeho?	bez auta	bez moře	bez kuřete	bez náměstí
3. Komu? Čemu?	kvůli autu	k moři	dám to kuřeti	k náměstí
4. Koho? Co?	vidím auto	vidím moře	znám kuře	vidím náměstí
5. Oslovujeme	Ty jelito!	Ty moje srdce!	Hej, děvče!	Ty moje štěstí!
6. (O/V) kom? čem?	v autě	na moři	o kuřeti	o náměstí
7. (S) kým? čím?	s autem	s mořem	s kuřetem	s náměstím

číslo množné	1. sk. město	2. sk. moře	3. sk. kuře	3. sk. stavení
1. Kdo? Co?	auta	moře	kuřata	náměstí
2. Koho? Čeho?	bez aut	bez moří	bez kuřat	bez náměstích
3. Komu? Čemu?	kvůli autům	k mořím	dám to kuřatům	k náměstím
4. Koho? Co?	vidím auta	vidím moře	znám kuřata	vidím náměstí
5. Oslovujeme	Vy jelita!	Vy moje srdce!	Vy moje děvčata!	Vy naše štěstí!
6. (O/V) kom? čem?	v autech	o mořích	o kuřatech	o náměstích
7. (S) kým? čím?	s auty	s moři	s kuřaty	s náměstími

Podstatná jména, která skloňujeme jako přídavná jména

Іменники, які ми відмінюємо як прикметники
Существительные, которые мы склоняем как прилагательные

Některá slova jsou podstatná jména, ale pocházejí z přídavného jména, a proto je také skloňujeme jako přídavná jména.
Poznáte je tak, že končí na -ý, -á, -í/-í, -é .
(Nejde o slova na -í středního rodu!)

číslo jednotné	nadřízený	dovolená	účetní	účetní	poštovné
1. Kdo? Co?	nadřízený	dovolená	účetní	účetní	poštovné
2. Koho? Čeho?	od nadřízeného	bez dovolené	od účetního	od účetní	z poštovného
3. Komu? Čemu?	dám to nadřízenému	kvůli dovolené	kvůli účetnímu	díky účetní	k poštovnému
4. Koho? Co?	vidím nadřízeného	mám dovolenou	máme účetního	máme účetní	platím poštovné
5. Oslovujeme	Vážený nadřízený!	Vážená nadřízená!	Pane účetní!	Paní účetní!	Ty zatracené poštovné!
6. (O/V) kom? čem?	o nadřízeném	o dovolené	o účetním	o účetní	o poštovném
7. (S) kým? čím?	s nadřízeným	s dovolenou	s účetním	s účetní	s poštovným

číslo množné	nadřízení	dovolené	účetní	účetní	—
1. Kdo? Co?	nadřízení	dovolené	účetní	účetní	—
2. Koho? Čeho?	od nadřízených	bez dovolených	od účetních	od účetních	—
3. Komu? Čemu?	dám to nadřízeným	kvůli dovoleným	kvůli účetním	díky účetním	—
4. Koho? Co?	vidím nadřízené	mám dvě dovolené	máme účetní	máme účetní	—
5. Oslovujeme	Vážení nadřízení!	Vážené nadřízené!	Páni účetní!	Paní účetní!	—
6. (O/V) kom? čem?	o nadřízených	o dovolených	o účetních	o účetních	—
7. (S) kým? čím?	s nadřízenými	s dovolenými	s účetními	s účetními	—